Obavy z pokračujících veder a sucha, alespoň z hlediska úrody obilí jsou po prvním poločase sklizně zažehnány. Bude ho dost na lidskou výživu i pro zvířata. Ba zhruba milion tun pšenice zvýší na export. Jenže je zde nečekaný konkurent.
Ministr zemědělství Samuel Vlčan a farmář Pavel Kel.
Levné zrno z Ukrajiny. Část z něj místo do hladové Afriky zůstává v Polsku i na Slovensku, což samozřejmě tlačí ceny dolů. Polský premiér slíbil svým farmářům čistý tranzit ukrajinské pšenice do cílových stanic. Totéž žádají od slovenské vlády čeští zemědělci.
V Kauflandu končí známé produkty. Maso bychom nahrazovali moukou, stěžuje si firma. Řetězec reaguje
Jak je vidět, počasí a válka na Ukrajině určily zcela nové souřadnice potravinové bezpečnosti. Ta se z pohledu zemědělců promítá do ekonomiky a z pohledu spotřebitelů do rodinných rozpočtů. Potravinová inflace překonává rekordy, je dvouciferná a tři týdny před sklizní se samospráva netajila tím, že ceny potravin mohou být na podzim o 20 procent meziročně dražší. Ještě v lednu přitom odeznívaly prognózy o 5-7 procentním růstu.
Tento názor podporoval nevídaný růst cen pšenice na burzách. Na přelomu května a června byla cena vysoko nad 400 eur za tunu pšenice. Od začátku sklizně však padly jak v Evropě tak v USA. Klesly zhruba o 30 procent. Český ministr zemědělství Zdeněk Nekula se už nechal slyšet, že ceny potravin půjdou dolů, zato v českých i slovenských obchodech podobně jako na čerpacích stanicích ceny stále rostou.
Chlebová soběstačnost na 150 procent
V této chvíli je situace na trhu s obilím, od kterého se odvíjejí ceny všech základních obilovin zakalená, jako když kvasí víno.
Co je prozatím alespoň trochu jasné? Například to, že Slovensko bude mít zrna dost. Oproti loňsku se totiž sklízí úroda pšenice z plochy 410 tisíc hektarů, což je o 53 tisíc hektarů více než před rokem. A tak i při odhadované nižší hektarové úrodě 5,24 tuny (loni 5,61 tuny) by se mělo dostat do sypek kolem 2,15 milionu tun chlebové i krmné pšenice.
To, řečeno slovy ministra zemědělství Samuela Vlčana, pokrývá soběstačnost země s dostatečnou rezervou vysoko nad 150 procent.
Jenže pokud není sklizeno všechno zrno, je třeba krotit optimismus.
Zatím mají ve slovenských obilnicích podniky seskupené v Slovenské zemědělské a potravinářské komoře první sklizňový poločas za sebou. Sklizně jsou velmi rozdílné, což ukázal i sklizňový výjezd ministra Samuela Vlčana a šéfa rolnické samosprávy Emila Machu na jih středního Slovenska. V okrese Rimavská Sobota, jak informoval předseda gemerské komory František Tóth, skáčou úrody od méně než 4 až po překvapujících 8 tun po hektaru. Lanská hektarová úroda na úrovni 5,2 tuny bude možná o 0,7 tuny nižší.
Podobný úkaz je vidět na celém Slovensku. Úrody, jak řekl Emil Macho, odrážejí, jako kde padaly srážky. Nejméně je dostalo východní Slovensko, ale i od katastru k katastru jsou obrovské rozdíly, jedna-dvě bouře někomu úrodu zvedly, jiného dlouhotrvající sucho úplně srazilo na kolena.
Farmy skotu ve slepé uličce
Na pozadí obilí není vidět drama farem, kde chovají dobytek a ovce. Takovou je i rodinná farma Kello a syn z Velkých Teriakovec. Z více než 1600 hektarů půdy připadá na louky a pastviny 500 hektarů. První seka byla slabá a druhá je v nedohlednu. Tráva zhnědla, není co sekat, řekl Pavel Kelo. V půdě se utvořily pukliny, ve kterých by se ztratil i mobilní telefon, vykreslil obraz sucha Kelův kolega František Tóth.
