S Ferencvárosem oslavil v roce 2000 mistrovský titul. Jako dlouholetý interista svedl v městském derby se Slovanem mnoho velkých bitev. Attila Pinte (51), bývalý slovenský reprezentant maďarské národnosti, si nenechá ujít zítřejší duel předkola Ligy mistrů.
Peter Dubovský střílí třetí gól Slovanu v zápase s Ferencvárosem.
„Pozvali mě do Budapešti, ale ještě nevím, jestli půjdu. Pokud ne, určitě si zapnu televizi,“ říká někdejší chytrý křidelník.
Stále hrajete za starší pány Ferencvárosu?
Ano. A užívám si to. Tento klub nezapomíná na své hráče. Stále tam mám dveře otevřené. Když se slaví velký úspěch nebo jsou byť jen Vánoce, vždy si na mě vzpomene.
A co říkají starší pánové… Kdo postoupí?
(úsměv) Samozřejmě, že věří svým. Ferencváros má za sebou skvělé období, v uplynulých letech se probojoval do Ligy mistrů nebo Evropské ligy. Z tohoto hlediska se zdá, že má lepší kádr než Slovan.
Jaká je momentálně v klubu atmosféra?
Vládne obrovské očekávání. Často si připomínají i zápasy z roku 1992. Chápou však, že je to už jen historie. Jsou to jiné týmy, oba kluby hrají na jiných stadionech. Bude to dobrý dvojzápas. Těším se.
Takže žádná vendetta po třiceti letech?
Myslím si, že ne. Možná na ty, kteří ten souboj zažili, to zanechalo nějaké stopy a budou to intenzivněji prožívat, ale není jich mnoho. Dnešní generace se na to dívá úplně jinak. Na fotbalovém stadionu se vždy něco může umlít, ale nečekám to. Rivalita ano, ale vandalismus ne.
Máte mezi spoluhráči i přímé účastníky z roku 1992?
Dva-tři by se našli. Ale nemluvili jsme si o tom, čas všechno zahojil, zapadlo to prachem. Vzpomínky ožívají jen proto, že kluby – symbolicky – po třiceti letech na sebe narazí opět. Tomu se říká osud.
Jak si vzpomínáte na ten dvouzápas?
Tuším jsem už byl z války v Sušicích doma v civilu. Nechyběl jsem na Cihelném poli. Na hřišti dominoval Slovan, tam to bylo docela jednoznačné. Zvládl to lépe a zaslouženě vyhrál. To, co bylo na tribunách, s tím hráči nemají nic. Bylo to selhání organizace a bezpečnostních složek. Řeknu vám, že když jsem odcházel ze zápasu, cítil jsem se všelijak.
